09.11.2012 21:00:28
17.11.: Dokáží lidé vyjít znovu do ulic?
Korupční skandály, s nimiž se dlouhodobě potýká vrcholná domácí politická scéna, zhoršující se ekonomická situace stále většího počtu domácí populace, a kontroverzně vnímané vládní reformní zákony se projevují prohlubující se krizí důvěry ve vládu, ale i v celkové vnímání domácí politické scény a její úrovně. Zejména před výročím událostí 17. listopadu roku 1989 je z aktuálního exkluzivního průzkumu společnosti SANEP patrný nárůst většinové nespokojenosti s politickým děním, což naznačuje i více jak dvou třetinová většina veřejnosti, která se domnívá, že je čas vyjít do ulic. Jakkoli je zřejmé, že se jedná pouze o pocitové vyjádření, které rozhodně nemusí korespondovat s reálnou aktivitou, jedná se o znepokojující zjištění, které hovoří o velice negativní atmosféře ve společnosti. S politickou situací v naší zemi je pak v souhrnu nespokojeno dokonce téměř devět desetin domácí populace. Za alarmující pak lze považovat zjištění, že nadpoloviční většina veřejnosti se domnívá, že porevoluční demokraticky volená politická reprezentace není lepší než bývalí představitelé komunistického režimu. Neméně závažné je zjištění, že v souhrnu pouze více jak jedna pětina veřejnosti je přesvědčena, že je ČR po třiadvaceti letech vyspělou demokracií. Za největší zápor polistopadového demokratického vývoje naší země pak považuje nejvíce dotázaných právě rozsáhlou korupci v politice, policii a justici. Naopak za největší klady považuje nejvíce dotázaných možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě. I přes zjištěné negativní postoje většinové části domácí populace lze za povzbudivé považovat zjištění, že téměř tři pětiny veřejnosti jsou hrdi na svoji zem a českou národnost a téměř čtyři pětiny domácí populace se považuje za vlastence. Většinově pak rovněž převládá přesvědčení, že za dob minulého režimu bylo hůře než v porevolučním období. Zde je však nutné konstatovat, že generace ročníků narozených po roce 1990 nemůže tyto dva režimy srovnávat na základě vlastních zkušeností. Naopak u populace nad 40 let a to zejména u důchodců a obyvatel venkova, Moravy a severních Čech pak převažují názory zcela opačné, tedy že za komunistů bylo lépe a že výhody demokracie nepřevažují nad érou totality. Tento názor pak rovněž sdílí i voliči ČSSD a KSČM.

V porovnání se stejným průzkumem provedeným společností SANEP ve stejném období v minulém roce je pak zřejmý nárůst negativního vnímání domácí politické situace což může vést k radikalizaci levicového a pravicového voličského spektra a k eskalaci napětí u nespokojené části veřejnosti v podobě sociálních nepokojů, demonstrací apod.


Exkluzivní internetový on/off-line průzkum byl proveden ve dnech 30. října – 6. listopadu 2012 na vybrané skupině 12.703 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-69 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu více jak 220 tisíc registrovaných uživatelů 30.324 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-1,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.

Více jak dvě třetiny respondentů (66,3%), kteří představují reprezentativní vzorek domácí populace, se domnívá, že se dění na politické scéně opětovně dostalo do bodu, kdy je nutné veřejně proklamovat svou nespokojenost, respektive znovu vyjít do ulic. Oproti minulému roku je zde patrný nárůst o 4,5 procentního bodu což svědčí o stále narůstající nespokojenosti s děním na domácí politické scéně, která se tak potýká s největší krizí důvěry a nevole od roku 1989.

Drtivá většina respondentů (89,2%) je krajně nespokojena se stávající politickou situací v České republice. I toto přesvědčení lze dát do souvislosti s politiky, jejichž kredit a důvěryhodnost je vlivem řady kauz a skandálů kontinuálně stále více srážena ke dnu. Oproti hodnotám zjištěným společností SANEP v listopadu loňského roku se tato nespokojenost prohloubila o 1,5 procentního bodu.

Názor, že nynější, potažmo polistopadoví představitelé vládní a parlamentní politické scény, se nechovali a nechovají lépe, než jejich komunističtí předchůdci v souhrnu aktuálně sdílí 58,5% dotázaných, což je o 0,6 procentního bodu více než v loňském roce. Tento názor většiny veřejnosti jednoznačně poukazuje na stále se prohlubující znechucení veřejnosti s dění na domácí politické scéně.

Výrazná většina respondentů (73,8%) nepovažuje Českou republiku, ani po třiadvaceti letech od pádu komunistického režimu, za stát s vyspělým plnohodnotným demokratickým režimem. Tento názor sdílí oproti loňskému roku o 1,5% respondentů více.

I přes výraznou kritiku stávajících politických poměrů či nedůvěru ve vládu nebo parlament, je však 59,2% dotázaných hrdá na svou zem a národnost. Lze tak konstatovat, že většina občanů v rámci svého vztahu ke své mateřské zemi odděluje politiku od ostatních oblastí, například historie či sportu. Nicméně v této otázce došlo o pokles takto smýšlející části veřejnosti a to o 3,9%.

Za vlastence, tedy za člověka, kterého charakterizuje kladný a podpůrný postoj ke své vlasti, se považuje 74,9% dotázaných, což je o 1,3% méně, než v minulém roce.

Většina respondentů (24,5%) považuje za největší klad polistopadového demokratického vývoje v ČR možnost svobodně rozhodovat o svém osudu a životě. Na druhé příčce je v přínosech demokracie pro 15,9% možnost cestování. Se ziskem 14,4% následuje svoboda projevu. Možnost volného podnikání je největším kladem polistopadového demokratického vývoje pro 12,5% dotázaných. Možnost demokraticky volit své politické zástupce je největším výdobytkem demokracie pro 10,9% respondentů. Pro 9,3% dotázaných je tím největším plusem demokratické éry ČR větší možnost studia a pro 6,8% tržní hospodářství. Oproti loňskému průzkumu společnosti SANEP mohli aktuálně respondenti uvést jednu nebo více odpovědí, i přesto je však posloupnost největších kladů shodná s loňským šetřením.

Naopak největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR je podle aktuálního mínění 19,6% jednoznačně rozsáhlá korupce v politice, policii a justici. Se ziskem 12,7% následuje ztráta sociálních jistot. Zvýšená kriminalita představuje největší negativum polistopadového vývoje pro 11,3% dotázaných. Zhoršující se politická úroveň je největším záporem polistopadového demokratického vývoje pro 11,2% dotázaných. Se ziskem 10% následují vysoké náklady mladých rodin na bydlení. Následují nízké důchody, které nejvíce trápí 8,5% respondentů. Pro 8,1% dotázaných je největším záporem polistopadového demokratického vývoje ČR vznik rozdílných sociálně silných skupin obyvatelstva a pro 6,6% dotázaných finanční spoluúčast pacientů ve zdravotnictví. Zvyšující náklady spojené se studiem pak nejvíce trápí 5,8% respondentů. Oproti loňskému průzkumu společnosti SANEP mohli aktuálně respondenti uvést jednu nebo více odpovědí, i přesto je posloupnost největších záporů až na hodnoty u zvýšené kriminality a vzniku rozdílných sociálně silných skupin obyvatelstva, téměř shodná s loňským šetřením.

I přes kritiku polistopadové politické elity a politických poměrů je 58,2% dotázaných přesvědčeno, že za předlistopadové komunistické éry bylo hůře než dnes. Opačného názoru jsou pak převážně levicoví voliči, důchodci a obyvatelé Moravy a severních Čech.

Nadpoloviční většina respondentů 52,5% zastává názor, že klady vydobytého demokratického režimu převažují nad érou komunistického režimu, který zde trval déle než 40 let. I zde však zejména sociálně nejslabší a nejstarší část domácí populace má opačný názor.
autor www.zapadocesi.info @  
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se