30.06.2012 22:13:25
Zadlužená EU: Kdo vládne Evropě? Znáte ty lidi vůbec?
Po těžké noci hádek vůdci EU odsouhlasili zřízení nového úřadu – jehož úkolem bude udržet potápějící se banky nad vodou. Aby to mohli dělat, bude mít tahle nová agentura přístup k mamutím evropským fondům na výkupy z dluhů – co si nahromadily ohromnou část peněz daňových poplatníků. Přesně tuto funkci před tím zastávaly vlády. Ovšem nyní může EU vykoupit národní banky – aniž by se tím zvýšilo vládní zadlužení – přinejmenším na papíře. A to je cosi, čemu až dosud Německo silně odporovalo, ale bylo nuceno se kvůli španělské a italské neústupnosti podvolit.

Nigel Farage, člen Evropského parlamentu a vůdce Strany nezávislosti Spojeného království, věří, že je to Německo, kdo hraje při těchto rozhovorech rozhodující roli.

Nemyslím si, že by se tento summit měl stát summitem přinášejícím rozhodnutí. Konec konců je to už devatenáctý summit, který tu od roku 2009 máme, a už tu máme spekulace o potřebě dalšího summitu v červenci. Pan Herman Van Rumpoy, který je trvalým předsedou Evropské rady, už to naplánoval. Chce společné evropské ministerstvo financí, v podstatě chce, aby se Evropská unie stala Dluhovou unií. Ač to může být přijatelné pro některé z jižních zemí, které jsou v podstatě zkrachované, tak u těch severních zemí tomu tak není.

Zaostřeno je to vždy na Německo. Jestli Merkelová oko zamhouří nebo ne, ve skutečnosti je ale pravdou, že Finové a Holanďané cítí to samé. Takže i po této konferenci si myslím, že se budeme dále potácet, aniž by vůbec došlo k nějakým moc velkým závěrům.

A na všem, co se tu stane, samozřejmě v Británii záleží. Co je pro mě záhadou, je to, proč britská vláda vedená Davidem Cameronem v podstatě na zbytek Evropské unie naléhá, aby to tlačili k plné politické unii a plné fiskální unii, ve skutečnosti k unii, která bude pod naprostou dominancí Německa. A to je cosi, co jde proti čtyřem stoletím britské zahraniční politiky. My jsme vždy zkoušeli zajistit, aby Evropě příliš nedominovala jediná země, a teď to v podstatě podněcujeme, což opravdu shledávám, jako strašně nešťastné.

Podívejte se, eurozóna je od základu konstrukční zmetek – je mezi ekonomikami, které jsou tak odlišné, že ekonomická a monetární unie mezi nimi nebude nikdy fungovat. Jedinou cestou vpřed je ta, že Řecko, Španělsko, Portugalsko a takovéto země rozpoznají, že euro je chybou, odštěpí se od něj, vezmou si zpátky svou vlastní měnu, aby uspořádaly devalvaci a vzaly si zpět i svou demokracii. Tohle je jediná cesta vpřed! A co teď děláme, když pořád to euro podpíráme, je, že otvíráme cestu k zakonzervování a posílení těchto pochybení. To, co děláme, zaručuje mizernou budoucnost nejen pro ty desetimiliony lidí, kteří jsou zatlačeni do chudoby, ale ve skutečnosti za to můžeme zaplatit hodně vysokou cenu v podobě nepokojů a násilností. A to, co jsme tu ve skutečnosti dostali, je – myslím si – nepřeklenutelná propast mezi kulturou severní Evropy a kulturou jižní Evropy. A co to děláme na tomto summitu – nezapomeňte, že je to od roku 2009 summit číslo devatenáct? Všechno, co děláme, je, že před sebou kopeme tu mrtvolu neřešených problémů. Už se mluví o dalším summitu v červenci. Nedospěli jsme tedy k žádným závěrům. Trhy ve zvýšené míře ztrácí důvěru, a kdo by se jim divil, a tak teď vidíme, že španělské desetileté dluhopisy i italské desetileté dluhopisy se vznáší do výšin nad tu kritickou sedmiprocentní hranici a celá ta záležitost je nasměrována ke gigantickému krachu.

Ale pamatujte, je to sedmnáct zemí, co se dopustily chyby vstupu do eurozóny, a až dosud pět z nich muselo být vykupováno z dluhů. Je to téměř třetina z nich, co se už vykupuje. A španělský výkup je pravděpodobně jen zlomečkem toho, co je opravdu zapotřebí. Dojde-li na výkup dluhů Itálie, tak v Evropě prostě není dost peněz, aby se Itálie vykoupila. Zrovna ona má třetí nejvyšší dluh na světě – vyšší než dva biliony. A tvůrci politik – ti lidé, co to ve skutečnosti mají na starosti – jsou k celé této věci slepí. Myslím, že pan Barroso, který se zrovna minulý týden objevil na summitu G20, se ukázal, že žije na nějaké úplně jiné planetě. Víte, když můžete jen dále kopat před sebou tu mrtvolu neřešených problémů, tak si myslím, že tu je velice reálné a opodstatněné riziko, že už v průběhu letošního léta ztratí trhy trpělivost s celým tím evropským systémem.

A to Van Rumpoy mluví o demokratické podpoře evropské unii. A to je směšné. Nemohl to myslet vážně. S demokracií se tu zachází s naprostým opovržením. Evropská unie, tak jak je, není pro-demokratická, je ve skutečnosti z podstaty anti-demokratická. A oni zkouší přimět těch dvacet sedm členských států, aby se vzdaly možnosti všeobecnými volbami zvolením nových presidentů a premiérů rozhodovat o vlastních rozpočtových pravidlech. Jsou to tedy velice, velice hrozní a nebezpeční lidé, nejhorší lidé, jaké jsme v Evropě spatřili od roku 1945.

No ale když mluvíme o těchto zemích, které si nahromadily ty obrovské dvacetileté dluhy; můžete si prosím vzít účet Řecka, Portugalska, Irska, Španělska a dost možná i Itálie, a mimochodem vaše ručení za jejich dluhy je neomezené … Může se pak někdo divit, že běžní lidé v Německu říkají: „To prostě nebudeme vědět, jak z toho ven.“ A to, co je na tom opravdu zajímavé, je, že v Německu dochází k probuzení smyslu pro německou identitu. Pamatujte, historie na lidu Německa vždy nesmírně závisela. Jejich pocit viny za to, co se stalo ve Druhé světové válce, po celou dobu od roku 1945 v mezinárodních vztazích této země převládal. Vyrůstá ale nová generace, která už tuto vinu necítí stejně jako jejich rodiče a prarodiče, a ti říkají: „Chceme být moderní demokratickou zemí, která je k lidem přívětivá. Jsme šťastní, že můžeme s celou Evropou spolupracovat, ale nechceme v této hře už hrát toho moulu. Nechceme být zataženi do vykupování suverénních jihoevropských zemí, které upřímně řečeno, v první řadě nikdy neměly do této eurozóny vstupovat. A Angela Merkel, která je velice znalou a starostlivou političkou, to ví.

Pokud lidem vezmete právo určit svoji budoucnost, žít podle svých vlastních pravidel, odeberete jim jejich vlastní národnost, tak riskujete, že děláte něco, co jsme ve 20. letech z blbosti udělali s Jugoslávií, kdy jsme svázali dohromady rozrůzněné balkánské státy. Donutili jsme je proti jejich vůli jít spolu pod novou identitou. A teď už my i oni od devadesátých let víme, jaké strašlivé věci se pak dějí, když tyto země bojovaly, aby znovu získaly svou nezávislost, sebeurčení, demokracii a svobodu. Nesmíme Evropské unii dovolit, aby spáchala ty samé chyby!

Zdroj: prisonplanet.com
autor Ing. Václav Prokůpek, Ph.D., investujeme.cz @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se