29.06.2012 19:57:08
Česká média podpdporují vládu a jdou proti lidem: Proč?
Nabubřelé ego a povrchnost novinářů jako ta lepší varianta

Budeme-li přemýšlet o bohatství naší země, neměli bychom kromě přírodních a lidských zdrojů zapomenout na mediální krajinu.

Plné a jasné vědomí hlubokého významu této cennosti je přesně to, co nám chybí, co obvykle nevnímáme vůbec, či jen velmi omezeně.

Mediální krajinu vždy obsadí nejsilnější mediální továrna

Asi bych měl nyní přiblížit, co vnímám pod souslovím mediální krajina. V prvé řadě je to určitý prostor, který není nekonečný. Pochopení a vnímání jeho omezenosti je pro další úvahy zásadní.

Stejně jako když stojíme v krajině a přírodní prostor je omezený pohledem od horizontu až k nám, nebo snad územím, které dokážeme pěšky projít či jinak procestovat a tak jej prožít či jinak zaznamenat, je mediální prostor omezený časem.

Fyzický prostor má dané své prostorové omezení, mediální krajina je omezena časem každého z nás, tedy pozorností, kterou jí věnujeme. Celkový fyzický prostor je omezený povrchem Země (asi 510 milionů km čtverečních), mediální prostor je určen počtem lidí na planetě a tedy celkovým časem (mírou pozornosti), který my všichni jako lidstvo spolu médiím věnujeme. Pokud by to byla hodina denně, má mediální krajina celkovou rozlohu 7 mld. hodin. Tento mediální prostor obsahuje vše: černou kroniku, předpovědi počasí, stejně jako ekonomické analýzy a přemýšlení o lepším příštím. Snad mi již nyní začínáte lépe rozumět: Stačí málo a zbytečná či jinak povrchní témata zaberou vše, co mohou, co jim umožníme.

Stejně jako lze zaneřádit pole, louky i lesy skládkami, dráty, smogem či hlukem, lze snadno zničit jedinečný a ničím nenahraditelný mediální biotop.

Jistě je naivní představa, že náš mediální biotop obsadí se souhlasem a jásotem široké veřejnosti Platón, Sokrates, Shakespeare, Goethe, Hemingway, Patočka, Kryl, Balabán, Kohák či Bělohradský, kteří nad životem poctivě a hluboce přemýšlejí, znají výborně historii a bylo jim dáno. Taková představa je naivní.

V divoké přírodě vítězí nejdravější. Stejně tak mediální krajinu obsadí nejsilnější mediální továrna.


Ideální média: pokora a citlivost vůči podnětům veřejnosti

Nepředpojatý, vždy objektivní Václav Moravec, skromný a citlivý Erik Tabery, slušný a jemně etický Jindřich Šídlo, vstřícný a vždy a ke všem korektní Alexandr Mitrofanov…

Václav Moravec: Dnes poprvé zveřejňujeme „hitparádu“ témat. Již víte, že na našem webu můžete snadno vložit nové téma a následně přidělovat až tři hlasy, víte, že můžete dát všechny tři jednomu tématu, nebo je rozdělit. Takže jaké je aktuální pořadí? Čemu se budou naše média věnovat?

Na prvním místě vás zaujalo téma „Světový bankovní systém a tvorba nových peněz“, na druhém místě je téma „Kdo ovládá EU a jaké jsou jeho cíle“, na třetím se umístilo téma „Rodina v 21. století“. Hlasovat můžete na nově připraveném webu www.temata.ovm.ct.cz, děkujeme.

Erik Tabery: Všiml jsem si, že řada novinářů dosud nepochopila plný význam transparence, zejména na úrovni hospodaření státu, ale i obcí a měst. Často slyším, že transparence není všelék a snad právě proto se toto téma stále upozaďuje. Připomeňme, že na projektu Integrovaný informační systém Státní pokladna se začalo pracovat již v roce 2001, celkem přijde na 20 mld. korun. Přitom ve Švédsku udělali podobný projekt za desetinu této ceny. Ale tady u nás, v Česku, to média nechávají bez pozornosti. Pamatuji si, že pouze miliardář a burzovní expert Karel Janeček v Hydeparku byl cenou projektu překvapen.

Je neuvěřitelné, že se píše rok 2012 a tento projekt IISSP stále není hotov a zřejmě nebude dokončen ani v příštím roce. Navíc je zde problém, že je nastaven pouze pro vládní úředníky a nepočítá se s možností kontroly přímo občany. To je hrubá zásadní chyba.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že po zavedení plné transparence vzhledem k široké veřejnosti se ve státní správě podařilo ušetřit 10 až 20 procent investičních výdajů. Z praxe víme, že řada úředníků, kteří rozhodují o zakázkách, si za léta svého působení povšimla, že často jsou i velmi vysoké veřejné investice zcela mimo pozornost médií. Tato zkušenost je samozřejmě navádí k různým nepravostem, protože pokušení nadsadit zakázku třeba o 20 % a o takto vzniklé navýšení se s dobře vybraným zástupcem firmy „šábnout“, je prostě příliš veliké. Jistě nemusím zmiňovat nedávnou kauzu jednoho zámku, všichni víme, o co tam šlo.

Do konce tohoto roku máme v plánu připravit 3 velké speciály o významu plné transparence veřejných financí. Rozhodl jsem se tomuto tématu věnovat, osobně se zasadím o to, aby v projektu IISSP byl modul, kde bude moci odborná veřejnost – ale třeba i babička z Horní Dolní – online sledovat aktuálně schválené veřejné výdaje. Jsem hluboce přesvědčen o tom, že již toto samotné přiměje úředníky, pokud nechtějí přijít o místo, aby předražování buď zcela zrušili, nebo minimálně razantně omezili. Při odhadované korupci v rozsahu až 200 mld. ročně očekávám úsporu kolem 60 až 80 mld., ale rád se nechám překvapit i vyšším číslem. Pak by mohla mít Česká republika téměř nulový schodek státního rozpočtu a navíc by se nemusely snižovat penze a sociální dávky. O příspěvku 300 milionů na Akademii věd nemluvě…

Jindřich Šídlo: Podařilo se mi u dobře vychlazených Svijan dohodnout s Milanem Fridrichem, že se pokusí o malý zázrak. Česká televize již od 1. ledna 2013 spustí plně transparentní on-line účetnictví celé ČT. Nemožné se prostě stane skutkem. Pokud např. ČT koupí nový přenosový vůz, tak ve stejném okamžiku to budou moci všichni koncesionáři najít na webové adrese www.transparence.ct.cz nebo na krátkém webovém zrcadle www.t.ct.cz. Nebo i zaměstnanci. Buďte si jisti, že zejména zaměstnanci budou chtít raději své odměny, než nákup předraženého vozu. Tato kontrola fungovat bude. Stejně tak budou naši koncesionáři vidět přímo na mzdy jednotlivých pracovníků ČT. K tomu byl pochopitelně dlouho velký odpor. Všichni se obávali závisti. Ve skutečnosti to však vedlo k „přátelským“ odměnám až ve výši set tisíc ročně, žádný odpovídající pracovní výkon k tomu však často nebylo možné dohledat. S odměnami za přátelství prostě musí být konec.

Myslím, že nikdo nebude Martinovi Veselovskému závidět měsíční plat s odměnami ve výši 65 tisíc, nebo třeba Daniele Drtinové 58 tisíc. Na tom přece není nic tajného, oba odvádějí skvělý výkon, koncesionáři si je platí a tento princip, kterému ve zkratce říkáme PéVé – tedy Platím–Vidím se jistě brzy stane standardem nejen v ČT. Také měsíční plat ředitele ČT ve výši 180 tisíc s odměnami je veřejné číslo. Stejně jako vrátného, který bere 22 tisíc.

Jen mě mrzí, že to České televizi tak dlouho trvalo. Jako bonbónek mi Milan Fridrich prozradil, že koncesionářské poplatky na ČT se od Nového roku sníží na 100 korun. Každá rodina tak ušetří ročně 420 korun. Vím, není to mnoho, ale zejména ty nejchudší, na které často myslím, to jistě potěší.“

Alexandr Mitrofanov: „Původně jsem byl k tématu transparence velmi skeptický, ale nakonec jsem si uvědomil, že je to geniální možnost, jak lze snadno a rychle ušetřit až 100 mld. ročně. Zdá se vám to příliš? Pokud vezmeme roční objem veřejných zakázek ve výši 650 mld., pak je to necelých 15 %. To je asi polovina celkové korupce. Ve skutečnosti si myslím, že po zkušenosti s Rathem a jeho vazbou nebo nyní nově Parkanovou, která je osobně odpovědná za předražení o 658 milionů a všichni vědí, že se téměř zhroutila, budou úspory ještě vyšší, osobně očekávám až kolem 120–130 mld. ročně. Úředníci se prostě budou bát předražovat, když budou vědět, že jejich podpis u zakázky si bude moci každý snadno a rychle najít. Právě nepraktická složitost zákona o veřejných informacích, kdy úředníci mají až 30 dnů na zákonnou povinnost odpovědět občanům na požadované otázky, byla hlavním problémem, že se občané o své peníze ve Státní pokladně takřka nezajímali. Něco jiného je psát e-mail a měsíc čekat, než mít snadnou možnost jednoduše kliknout na město Praha, najít si Dejvice a hned vědět, že nová omítka stála základní školu U Hradeb 250 tisíc korun. Učitelé, kteří tam učí (snad alespoň matikář), si jistě všimnou, že 40 metrů plochy musí stát mnohem méně. A o to nám všem jistě jde.

Veřejné peníze jsou naše peníze a musíme si je dobrovolně a ve svém zájmu kontrolovat. Vlastně nechápu, že tuto možnost zavádíme až nyní. Mohli jsme si ušetřit stovky miliard. To opravdu nepřeháním. Do této částky samozřejmě počítám nejen státní, ale i městské či obecní zakázky.“



Chytrému napověz, hloupého trkni

O transparenci se ví řadu let, přesto se o její skutečné realizaci téměř nemluví nebo jen velmi okrajově, nejčastěji s odůvodněním, že to není spasitelný všelék. Což pak umožňuje zase na dalších pár měsíců či let zamést toto téma pod koberec. Skutečným důvodem je však nepochybně cosi jiného: Nenechat si v žádném případě nahlížet pod pokličku, kam se peníze přesně dávají.

Jsou pouze dvě varianty. Buď jsou „pražská média“, která by měla mít poctivou snahu ušetřit nám všem stovky miliard pouze namyšleně zahleděná do sebe a veškeré podněty veřejnosti arogantně a cynicky ignorují, nebo jsou na plýtvání veřejných rozpočtů zainteresováni někteří novináři osobně – finančně, skrze úplatky, či jiné výhody.

Chci věřit, že zablokování celospolečenské diskuse na téma plné on-line transparence veřejných financí není vědomá pomoc kmotrům z Mafie-ČR, aby mohli déle a více nasávat z veřejných rozpočtů, chci věřit, že jde jen a pouze o běžné lidské vlastnosti jako je pýcha, samolibost a sebestřednost, nebo obyčejná nedůvtipnost či omezená hloupost.



Zdroj: Michal Rusek, evropsky-rozhled.eu
autor www.vaclavprokupek.cz @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se