20.05.2012 14:46:17
Černobyl: Propadá se sarkofág?
Jaké hrozí nebezpečí? Vždyť jej uzavřeli betonovým krytem, určitě i zespodu!

Betonáž v podzemí prý prováděli většinou roboti, ale i tak tam zemřelo mnoho

pracovníků i záchranářů. Uvádí se 4 000 lidí, kteří tak zachránili životy

milionům. Na nemoci z ozáření tam později zemřely další desetitisíce v okolí.

Statisíce lidí v blízkém prostoru se musely vystěhovat!

Rozsáhlá kontaminovaná oblast mohla být ještě větší. Odpovědní

pracovníci evidentně nezvládli kritické okamžiky!

Proč je tento blok dosud tak nebezpečný? Došlo sice 28. dubna 1986 k výbuchu,

ale všechno palivo nevyhořelo, protože tam jeho značná část zůstala.

Jak se to mohlo stát? Vždyť štěpné reakce v takové situaci se nedají zastavit

už ani kadmiovými tyčemi! Napadá mne jedině pozdní použití moderátoru

borové kyseliny, alespoň ke snížení nadkritického množství neutronů, když

už se celý proces nedal zastavit a přitom tam zůstalo 3/4 paliva. Pokud experti

použili dicarbolid (cesium+kobalt) ke zkrácení poločasu rozpadu uranu,

tak i tak by likvidace byla konečná až za 300 let!

*Jak postupovali Američané v jejich Černobylu? Elektrárna Three Mile Island

nachází se v Pensylvánii na ostrově, dlouhém tří míle v řece Susquehanna.

V reaktoru č. 2 došlo 28. března 1979 k podobné situaci, jako v SSSR.

Zdejší druhý blok spotřebovával denně 3,11 kg oxidu uraničitého, jeho výroba

stála 700 milionů dolarů a byl uveden do provozu před necelým rokem.

Událost, velmi podobná v Černobylu, byla popisována stejně váhavě, jako tam

a velmi mlhavě. V roce 1986 vydaná brožura s názvem Záření a jeho důsledky

v události na Three mile Island, posuzuje pouze zkreslený průběh.

Vládní zmocněnec Harold Denton uvedl příčinu v omylu technické obsluhy,

která 14 dní před katastrofou nechala uzavřené klapky rezervních vodních

čerpadel, jež měla být automaticky zapojena při poruše, nebo selhání hlavního

chladícího systému. Ale i indikátor tlaku, umístěný v aktivní zóně reaktoru,

ukazoval chybné hodnoty, proto obsluha vypnula hlavní chladicí systém v době,

kdy měl být zapnut. Tím došlo k prudkému zvýšení teploty v aktivní zóně

reaktoru, k poškození kovových tyčí s uranovým palivem a následně k chemické

reakci, při níž se uvolnil vodík, xenon a krypton a vytvořila se nebezpečná

bublina, jež hrozila výbuchem! Došlo k úniku množství radioaktivní vody

do řeky. (Důležitější chyby úplně vynechali, neboť chladící systém

obsluhuje pouze třetí okruh, postupně od reaktoru přes turbíny s generátory.

Obsluha evidentně zmeškala při obsluze reaktoru včas zasunout regulační,

kadmiové tyče!). Nescházelo mnoho času a mohl být Černobyl z druhé strany!

Z pořadu v čs. rozhlasu vyplynula velká bezradnost místních odborníků, kteří

pozvali k nečekané události další experty. Při jejich zuřivých výměnách názorů

padaly i facky, protože nikdo nevěděl, co se uvnitř stalo a v jaké fázi je palivo.

Rozhodovali se také o přemístění obyvatelstva, ale matky s malými dětmi

byly ihned odvezeny. Ředitel epidemiologického ústavu v Pensylvánii

dr.Georghi Tokuhara sdělil, že určitý počet nemluvňat měl menší váhu,

než ostatní, jenže držel se prý návodu, jako ostatní. Informovat veřejnost

o nehodách v jaderných elektrárnách je záležitost mimořádně citlivá

a vyžaduje maximální pocit odpovědnosti!

*Následná očista reaktoru od nukleární lávy, zpečené na dně nádoby

a předtím roztavené, bylo velice komplikované. Na maketě dělníci nejdříve

nacvičovali pohyby ocelovou pákou, ovládanou hydraulicky skrz otvory

v pohyblivé platformě. Dělníci museli s ní pohybovat tak, aby lávu roztloukali

dlátem na konci páky a potom jednotlivé úlomky odsávali. Kvůli obtížnosti

se vše naučit a zvládnout ve výcviku jednotlivé pohyby, bylo nutné pro každou

hodinu skutečné práce na reaktoru nacvičovat šedesáti hodinami!

První vzorky, předtím roztaveného paliva ze dna reaktoru byly tak získány

až po šesti letech 1. 12. 1985 pomocí dálkově řízeného zařízení Rover 1,

vybaveného dlátem a televizní kamerou. Kousky radioaktivní lávy ukládali

do kanystrů s vodou a odváženy do státu Idaho. Práce na očistě reaktoru

měly trvat dva roky s cenou 900 milionů dolarů, což je o 200 milionů více,

než stála výstavba reaktoru.

Pokud Ukrajina nesežene dostatek peněz, nebo se dosluhující sarkofág

zřítí předčasně, tak můžeme očekávat pohromu, jaké jsou vystaveni obyvatelé

okupovaných zemí americkou armádou v Iráku a Afganistánu, kde většina

obyvatel má rakovinu z produktů nukleárních zbraní, geneticky poznamenané

potomstvo!






Petr Gabriel, eurabia
autor www.vaclavprokupek.cz @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se