27.04.2012 11:39:54
Jak vznikla Lidová strana
"Lidová strana je stranou všech, a proto ve vládní většině svědomitě se stará o to, aby se u nás nevládlo třídně ve prospěch stavu jednoho, nýbrž bude vždy pracovati, aby se vládlo stejně spravedlivě ke všem stavům a třídám obyvatelstva. Všichni jsou občany tohoto státu, všichni mají právo na živobytí."

(zpráva výkonného výboru ČSL za období 1923-1926)

Československá strana lidová očekává, že jedině proniknutím praktického křesťanství a křesťanské morálky mohou býti veškeré neblahé sociální, politické, hospodářské, národní i mezinárodní neshody, boje, bída, neštěstí i drahota potlačeny, a proto chce, aby celý život byl těmito názory proniknut a vůle všech jednotlivců těmito mravními zákony usměrňována." (ČSL a stát, časové úvahy 1929)

Koncem 19. stol. dochází v české společnosti v důsledku společensko-ekonomických změn a demokratických reforem k výrazné politické krystalizaci. Z národní tzv. staročeské strany odešli nejen nespokojení liberální aktivisté, kteří založili Národní stranu svobodomyslnou (mladočeskou), ale i katolicko-politické jednoty. Ty se pak podílely spolu s křesťansko-sociálními spolky na založení katolických stran. Předchůdci politických spolků byly kulturní katolické jednoty.V Čechách je zakládal Václav Štulc, na Moravě se nazývaly podle svého zakladatele "Sušilovy družiny". Velké množství křesťanských spolků je dokladem početné základny křesťansko-sociálního a katolicko-politického hnutí v českých zemích. Katolíci si vzali za hlavní úkol zastavit postupnou ateizaci všech úseků společenského života a bránit věřící občany před politickými tlaky liberálů i socialistů dostat je na periferii společenského dění.

V souvislosti s hospodářským rozvojem společnosti a narůstáním sociálních problémů ve městech se jako první aktivizovalo katolické dělnictvo. Křesťansko-sociální hnutí vzniklo z podhoubí různých křesťanských sociálních, podpůrných a vzdělávacích organizací, jako byly např. jednoty katolických tovaryšů, svato-josefovské jednoty aj., existujících již od druhé poloviny 19. stol. U kořenů křesťanského politického hnutí stál Matěj Procházka, autor prvního křesťansko-dělnického programu u nás (1872) a T. J. Jiroušek, který založil první křesťansko-sociální časopis Dělník. Nejdůležitějším podnětem k politickému formování křesťanů však bylo vydání encykliky Lva XIII. Rerum novarum r. 1891. Do té doby se křesťanští aktivisté odmítali separovat od ostatních politických proudů a považovali se za nedělitelnou součást české politiky. Rostoucí útoky socialistů a liberálů na úlohu katolíků ve společnosti je však vyvedly z omylu. Zejména vedení sociální demokracie vystupovalo způsobem, že hovoří jménem všech dělníků a nedbalo odlišného názoru křesťanů na způsob vedení politického boje. Křesťané rozhodně odmítali socialistické názory na třídní boj a základ sociálních změn viděli naopak v "třídní solidaritě", t.j. v křesťanském principu spolupráce všech stavů v zájmu klidného rozvoje společnosti a dobré životní úrovně všech občanů. Proto se křesťanští sociálové po krátké spolupráci se sociální demokracií rozhodli založit vlastní politickou stranu.

První křesťansko-sociální sjezd, v českých zemích se konal ve dnech 8. a 9. září 1894 v Litomyšli, za účasti delegátů více než 150 k��esťanskosociálních spolků z Čech, Moravy a Slezska. Byli to vesměs dělníci, několik duchovních a redaktorů křesťansko-sociálního tisku. Delegáti schválili několik rezolucí, z nichž nejdůležitější se týkaly otázky národní, politických práv dělníků a osmihodinové pracovní doby. Na sjezdu byla projednána i organizační forma další společné práce, ale v důsledku neujasněné organizační struktury spolupráce moravských a českých organizací došlo ke skutečnému založení křesťansko-sociálních stran až o dva roky později. Roku 1896 založil T. J. Jiroušek zemskou organizaci křesťansko-sociální strany v Čechách a Jan Šrámek r. 1899 zemskou organizaci na Moravě. Důležitou oporou těchto stran se staly různé organizace, jako např. odborové centrály, družstevní, vzdělávací a charitativní spolky aj. Křesťansko-sociální strana byla limitována vlivem katolické církve mezi dělnictvem, a proto nikdy nezískala takové pozice jako katolicko-národní strana mezi venkovským obyvatelstvem, které považovalo křesťanství za součást života.

Katolická strana národní na Moravě byla založena 14. září 1896 v Přerově olomouckým advokátem JUDr. Mořicem Hrubanem. Svým složením a zaměřením odpovídala tradičnímu duchu moravského katolicismu a patřila před 1. sv. válkou k nejvýznamnějším politickým stranám na Moravě. Organizovala především venkovské obyvatelstvo, drobné podnikatele a zastupovala i katolický klérus a šlechtu. Strana svým programem navazovala na katolicko-politické jednoty, které dříve spolupracovaly se staročeskou stranou. Katolicko-národní strana měla v křesťanských sociálech stálého spojence. Strany mezi sebou nebojovaly a po dohodě si rozdělily sféry vlivu na různé sociální vrstvy moravského obyvatelstva. Mezi těmito stranami nebyly propastné názorové rozdíly a oběma šlo v zásadě o zachování křesťanských hodnot ve společnosti. Katolicko-národní strana šla však v tomto směru dále než křesťanští sociálové. Byla výrazně konzervativní a odmítala postupné omezování vlivu církve v kultuře i politice tak, jak probíhalo po celou druhou polovinu 19. stol. Byla považována za výrazně pravicový a prorakouský element české politiky. Katolicko-národní strana však byla nejen oporou katolicko - habsburského trůnu, ale i českých národních zájmů. Podpora císaře neznamenala automaticky podporu vládní politiky a rozpory byly zejména ve školských a církevně-národnostních otázkách (omezování počtu církevních škol, církevních svátků a požadavek zvýšení počtu českých farností). Ve své politice kladla katolicko-národní strana důraz na křesťanské mravní zásady (byla proti povolení rozvodů a proti občanským sňatkům) a tyto doplnila základními křesťansko-sociálními požadavky. Žádala rovnoprávnost jazyka a zastoupení Čechů ve veřejných úřadech a zřízení české university na Moravě. Nejdůležitější organizací strany byl Katolický spolek českého rolnictva, za předsednictví Josefa Šamalíka. Význam spolku zvyšovaly i připojené organizace vesnické omladiny. Katolicko-národní strana existovala i v Čechách, ale zde nikdy neměla takové pozice jako na Moravě.

Na přelomu století měly kooperující moravské křesťanské strany nejsilnější zastoupení z českých stran v říšské radě. V Čechách měly křesťanské strany především v důsledku rozšířeného ateizmu podstatně menší vliv a z důvodu rozdílného pohledu na křesťanskou politiku obtížně hledaly možnosti vzájemné spolupráce.

Bohumil Lukeš
(Opraveno a aktualizováno 2. 1. 2006)
z došlé korespondence, www.kdu.cz
autor pro, www.nezavisliobcane.eu @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se