17.02.2012 23:29:26
Historický vývoj létání na padákových kluzácích
Historický vývoj v zahraničí - První zmínky o pokusech člověka létat pochází od portugalských mořeplavců. Při jejich cestách do Číny spatřili muže skákající z vysokých věží za pomocí konstrukcí připomínajících dnešní deštník. Historicky první doložený pokus o seskok z věže provedl Fausto Veranzio v Benátkách. Konstrukce z dřeva a plátna se během seskoku výrazně zdeformovala. Fausto Veranzio svůj pokus nepřežil. První úspěšný seskok provedl André Jacques Garnerin dne 22.10.1797. Tímto položil základy pro k rozvoji použitelného seskokového padáku.
Během první světové války došlo k výraznému rozvoji tohoto zařízení. Kulatými seskokovými padáky byly postupně vybavovány hlídky v horkovzdušných balónech. Ke konci války byly dodány i pro piloty letadel. Souběžně se vyvíjel i padák vlečený za ponorkou. Sloužil jako rozhledna pro jednoho vojáka. Druhá světová válka přinesla další rozvoj. Po skončení válečného období nalézaly technické pokroky uplatnění ve sportovní sféře.
Padák typu „křídlo“ je významným krokem vpřed k vývoji padákového kluzáku. Na jeho počátku stojí experimentování americké NASA. Uplatnění jako návratového zařízení pro kosmické lodě nakonec nenalezl. Ve sportovním parašutismu se tato konstrukce uplatnila díky Kanaďanu Domina Jalbertovi, který ji nadále rozvíjel.
V polovině 70. let 20. století se objevili první pokusy za pomocí rozeběhu z kopce letět se seskokovým padákem typu „křídlo“. V roce 1978 se o to pokusí i umělec Gérard Bosson. Zakládá první klub „Les Choucas“ a v roce 1979 představuje tento nově vzniklý sport veřejnosti. Tento klub v roce 1982 zakládá profesionální školu létání za použití seskokových padáků.
V roce 1985 je zkonstruován první padákový kluzák. Tento rok lze považovat za vznik paraglidingu. V následující letech docházelo k postupnému vývoji padákových kluzáků až do dnešní podoby. „Alpy se ukázaly jako přímo ideální. Proto se paragliding nejvíce rozvíjí nejprve ve Francii a Švýcarsku a poté i v Itálii, Rakousku a Německu.“ Během tohoto období se sport spočívající ve slétnutí z kopce dolu změnil v plnohodnotné plachtění. Současné rekordy v ulétnuté vzdálenosti dosahují hodnot přes 400km během jednoho letu.

1.1.2 Historický vývoj v České republice
Původní čeští průkopníci byli horolezci. Na svých zahraničních výpravách se postupně setkávali s novou možností jak se elegantně dostat ze zdolané hory dolů. Postupně tuto kombinaci sportů zavrhli. Létání samotné některé z nich nadchlo.
První padákový kluzák české konstrukce vznikl v roce 1987. Konstruktér Ing. Josef Tesař měl již dostatek zkušeností z konstrukce seskokových padáků. Postupně docházelo k sériové výrobě i dalších typů. Vzhledem k finanční náročnosti tehdejší průkopníci často volili cestu domácí výroby. K tomu používali zakoupené střihy.
S rozvojem tohoto sportu jej začalo být nutné legislativně zajistit. Vznikly směrnice pro výcvik. V roce 1988 byl paragliding začleněn do správy Svazarmu.
Po roce 1989 došlo k rozvoji mnoha výrobců padákových kluzáků. V současné době je v České republice šest výrobců padákových kluzáků. Tři z nich patří ke světové špičce. Na poli soutěžním patří Česká republika k paraglidingovým velmocím. Česká národní reprezentace pravidelně obsazuje nejvyšší příčky ve světovém žebříčku. Někteří členové reprezentace aktivně působí jako instruktoři na domácích i zahraničních terénech.
1.1 Současná legislativa v České republice
Letecká amatérská asociace České republiky byla založena dne 27.3.1990. Ke své činnosti je pověřena odborem civilního letectví ministerstva dopravy. Letecká amatérská asociace sdružuje piloty sportovních létajících zařízení a hájí jejich zájmy. Dalším cílem je medializace sportovního létání v pozitivním kontextu. K tomuto přispívá i osvětou v oblasti bezpečnosti v letectví.
Letecká amatérská asociace je členěna na:
• Svaz paraglidingu,
• Svaz závěsného létání,
• Svaz motorového paraglidingu,
• Svaz ultralehkého létání.
Letecká amatérská asociace vydává pilotní průkazy. Zprostředkovává pojištění odpovědnosti z provozu sportovních létajících zařízení. V oblasti paraglidingu zřizuje funkci hlavního inspektora provozu paraglidingu a dílčí funkce jednotlivých inspektorů. V oblasti techniky paraglidingu je organizace zajištěna stejným způsobem jako v oblasti provozu paraglidingu.









2. PILOTNÍ LICENCE A BEZPEČNOST

2.1 Úvod do problematiky vztahu pilotních licencí a bezpečného přístupu k létání
Každý zájemce o létání na padákových kluzácích si musí být vědom rizika, které svou činností podstupuje. Kluzák je křídlo tvořené tzv. měkkým profilem. To ho činí velice náchylným na turbulentní prostředí. V takovéto situaci může dojít k deformaci kluzáku. Přechod kluzáku do takového režimu letu je doprovázen výraznou ztrátou výšky. To muže být v případě letu v malé výšce nad terénem vysoce nebezpečné. Srážka se zemí může představovat riziko vážných nebo i smrtelných zranění.
S vývojem kluzáků rozdílných výkonů a bezpečnosti bylo zapotřebí jejich kategorizace. Za tímto účelem vznikla celosvětově uznávaná německá státní zkušebna DHV. Její činností je testování kluzáků. Na základě výsledků testů vydává certifikace bezpečnosti. Její činnost byla později doplněna o evropskou normu CEN. Tyto normy si vzájemně odpovídají.
DHV a CEN certifikace dělí kluzáky na čtyři bezpečnostní kategorie. Se zvyšujícím se výkonem klesá pasivní bezpečnost kluzáku. Pasivní bezpečností se rozumí schopnost regenerace kluzáku po jeho deformaci bez aktivního zásahu pilota. Legislativa České republiky opravňuje k pilotáží jednotlivých bezpečnostních kategorií na základě úrovně vydané pilotní licence. Kluzáky které nejsou certifikovány jsou určeny ke specifickým účelům. Vyžadují zvláštní pilotní licenci.




2.1.1 Bezpečnostní kategorie dle DHV/CEN
Bezpečnostní kategorie DHV / CEN jsou děleny na:
• DHV 1 / CEN A,
• DHV 1-2 / CEN B,
• DHV 2 / CEN C,
• DHV 2-3 / CEN D.

DHV 1 / CEN A
Kluzáky s nejvyšší možnou mírou pasivní bezpečnosti. Nízký výkon a vysoká tolerance k pilotním chybám. Jsou určeny pro výcvik a pro piloty začátečníky. V České republice podléhají pilotní licenci PL-A.

DHV 1-2 / CEN B
Kluzáky s vysokou mírou pasivní bezpečnosti. Střední výkon a vysoká tolerance k pilotním chybám. Jsou určeny pro rekreační piloty a pro piloty preferující zvýšenou bezpečnost. V České republice podléhají pilotní licenci PL-A.

DHV 2 / CEN C
Kluzáky se střední mírou pasivní bezpečnosti. Vysoký výkon a malá tolerance k pilotním chybám. Jsou určeny pro piloty orientující se na výkon. V České republice podléhají pilotní licenci PL-B.



DHV 2-3 / CEN D
Kluzáky s nízkou mírou pasivní bezpečnosti. Velmi vysoký výkon a minimální tolerance k pilotním chybám. Jsou určeny pro piloty orientující se na maximální výkon. V České republice podléhají pilotní licenci PL-B.

2.1.2 Pilotní licence vztažené k bezpečnostním kategoriím DHV/CEN
Pilotní licence vztažené k DHV/CEN jsou:
• PL-A,
• PL-B.

Pilotní licence PL-A
Základní licence pilota padákového kluzáku. Opravňuje samostatně létat s kluzáky rekreační kategorie. Plně dostačuje pro piloty začátečníky, neambiciózní piloty a piloty orientované na maximální bezpečnost.

Pilotní licence PL-B
Rozšířená licence pilota padákového kluzáku. Opravňuje samostatně létat s kluzáky sportovní kategorie. Určena pilotům orientujícím se na sportovní a výkonnostní létání.



2.2 Stručný přehled pilotních licencí
V současné době lze pozorovat obrovský nárůst zájmu o získání paraglidingové licence. To vytváří prostor pro působení velkého množství výcvikových středisek. Na téměř každém větším letovém terénu působí jedna škola paraglidingu. Školy nabízejí základní škálu služeb v oblasti získávání pilotních licencí. Služby rozvíjí o další vzdělávání pro piloty.
Mezi pilotní licence, které lze získat patří:
• PL-A
• PL-B
• PL-C
• PL-N
• PL-T
• PL-X

Pilotní licence PL-A
Licence opravňuje samostatně létat s kluzáky rekreační kategorie. Kluzáky musejí být certifikovány dle normy DHV 1, 1-2 / CEN A, B.

Pilotní licence PL-B
Licence opravňuje samostatně létat s kluzáky sportovní kategorie. Kluzáky musejí být certifikovány dle normy DHV 2, 2-3 / CEN C, D.

Pilotní licence PL-C
Licence opravňuje samostatně létat s kluzáky soutěžní kategorie. Jedná se o necertifikovanou třídu kluzáků. Jsou určeny pro vrcholové soutěže.
Pilotní licence PL-N
Licence opravňuje ke startům v rovinách pomocí vlekacího zařízení.

Pilotní licence PL-T
Licence opravňuje k létům s pasažérem na dvoumístném padákovém kluzáku. Je určena pilotům s předepsaným náletem a zkušenostmi.

Pilotní licence PL-X
Licence zkušebního pilota. Uplatnění při testování a vývoji nových padákových kluzáků. Je určena pilotům s předepsaným náletem a zkušenostmi.

3. PILOTNÍ LICENCE A VÝCVIK

3.1 Výcvik pro pilotní licenci PL-A

Pilotní výcvik pro získání licence PL-A je základním krokem k osvojení všech potřebných praktických i teoretických dovedností k samostatnému létání s padákovým kluzákem. Z těchto důvodů je nazýván základním kurzem.
Základní kurz je nabízen velkým množstvím výcvikových středisek. Tato se nacházejí na téměř všech letových terénech po celém území České republiky. I přes jeho snadnou finanční dostupnost se stále nacházejí jedinci, kteří se tuto přirozenou cestu k výuce létání snaží obejít. Stávají se novodobými samouky. Jejich iracionální přístup obvykle koresponduje s nízkou mírou respektu k síle přírodních živlů. Tímto jednáním se sami sobě stávají nebezpečnými.
3.1.1 Cíle základního kurzu

Cílem základního kurzu je probrání teorie a realizace praktických cvičení vedoucích k úspěšnému zvládnutí závěrečného testu a praktického přezkoušení před inspektorem provozu paraglidingu.
Základní kurz paraglidingu si nebere za cíl naučit létat. Cílem je poskytnout dostatek znalostí a praxe k bezpečnému rozvíjení pilotních dovedností.

3.1.2 Charakteristika uchazeče

Účastnit se kurzu může osoba starší 18 let. S písemným souhlasem zákonného zástupce osoba starší 15 let. Horní věková hranice není omezena. Skupinu účastníků základních kurzů tvoří lidé všech věkových i sociálních vrstev. Paragliding je nejdostupnější letecký sport. Cena výcviku pro pilotní licenci PL-A stojí průměrně 10 000Kč. Zánovní výbavu lze pořídit od 30 000Kč. Jedná se o jednorázovou investici. Další náklady jsou spojené převážně s cestováním na vhodné letové terény.
Každý účastník kurzu musí projít zdravotní prohlídkou u určeného leteckého lékaře. Prohlídka není náročná.
Účastníky základních kurzů lze dělit na:
• uchazeče o pilotní licenci,
• vyznavače aktivních dovolených.

Uchazeči o pilotní licenci
Tito uchazeči mají aktivní zájem o osvojování nabytých zkušeností. Někteří o leteckém sportu uvažují již dlouho. Lze předpokládat rychlý prostup výukou. Někteří mají dopředu nastudováno.
Mohou to být milovníci horských sportů nebo lidé kteří padákový kluzák z blízka vidí až během výcviku. Předchozí vztah k podobným sportům nemá na průběh kurzu podstatný vliv.

Vyznavači aktivních dovolených
V posledních letech vznikl fenomén aktivních dovolených. Zájem o přeplněné pláže poklesl. Horská střediska těží i v letních měsících.
Tito účastníci kurzu nemají zájem o získání pilotní licence. Tempo vstřebávání informací je ovlivněno mírou zábavnosti probírané látky. Ta se u každého jedince liší. Některé části praktické výuky jsou náročné. Na začátečníka působí vysokou mírou stresu. U této skupiny účastníků je lze na přání vynechat. Získání pilotní licence je tím znemožněno.

3.1.3 Limitující faktory uchazečů
Tempo průběhu kurzu je přizpůsobeno většině. Vychází z letitých zkušeností. Předpokládá průměrné motorické schopnosti a rychlost osvojování získaných informací.
Odchylky od předpokládaného průměru v pozitivním smyslu urychlují a usnadňují průběh výuky. Nadaný žák si odnáší více zkušeností než je nutný základ. Tento nadstandard může být výrazně limitován samostatnou letovou praxí. Přítomnost instruktora je výraznou psychickou oporou. Vstup do samostatné letové praxe obnáší zvlášť zodpovědný přístup k vlastním rozhodnutím. Míra závažnosti rozhodnutí některé piloty začátečníky odrazuje. I přes své nadání mohou s létáním brzy skončit.


Nejčastější limitující faktory během základního kurzu jsou:
• Časové indispozice,
• Psychická omezení,
• Obezita,
• Věková omezení.

Časové indispozice
Nejčastější příčinou je přílišná pracovní vytíženost. Kvalitní výcvikové středisko dokáže toto reflektovat a nabídnout formu individuální přípravy. Absence okamžité návaznosti jednotlivých lekcí značně zpomaluje tempo výcviku. Získané praktické dovednosti uchazeč rychle zapomíná. Individuální příprava je časově výrazně delší než základní kurz.

Psychická omezení
Získání pilotní licence pro paragliding láká velké množství a škálu uchazečů. Sebereflexe jejich schopností nemusí být správná. Opustit kurz v jeho průběhu není ostudou.
Vhodnost tohoto sportu si lze vyzkoušet při letu na dvoumístném padákovém kluzáku. Zkušený instruktor předvede veškerá specifika létání na padákových kluzácích. V případě zájmu může pasažér vyzkoušet ovládání kluzáku.
Strach může být způsoben počáteční nedůvěrou. Takovýto strach rychle opadá. V případě pocitu strachu plynoucího z létání samotného není vhodné nadále usilovat o získání pilotní licence. V případě krizové situace vede strach a úzkost ke zmatečným reakcím.
Obezita
Metodika startu padákového kluzáku vyžaduje rychlý běh za současné koordinace motoriky rukou. Dostatečné zkušenosti a ideální meteorologické podmínky faktor rychlého běhu výrazně nahrazují. S těmito okolnostmi na základním kurzu nelze stoprocentně počítat. Neschopnost dynamického pohybu těla dle aktuálních potřeb nácvik startu výrazně ztěžují. V závažných případech obezita stěžuje reakce natolik, že startu nelze dosáhnout.
V dnešní době existuje mnoho středisek zabývajících se oblastí zdravé výživy a léčbou obezity. Racionální přístup k vlastnímu tělu je vhodnou životní cestou nejen pro uchazeče o získání licence padákového kluzáku.

Věková omezení
Pro zařazení uchazeče do základního kurzu není stanovena maximální věková hranice. Kurzu se výjimečně zúčastňují zájemci ve věku 60 i 70 let. Vlastní létání nebývá v takovýchto případech problematické. Omezující je fyzická náročnost výstupů na vhodné startoviště. V prvních dnech kurzu je nutné překonat převýšení okolo 50 metrů mnohokrát během dne.
Zmírnění tempa průběhu kurzu je vhodným řešením. Letová sezóna nabízí dostatek prostoru pro úspěšné dokončení základního kurzu. Praxe samostatného létání nevylučuje navštěvování pouze letových terénu s lanovou dráhou. Tento přístup k létání není jakkoliv omezující.



3.1.4 Průběh základního kurzu – praktická část

Praktická cvičení jsou realizována v přirozené posloupnosti. Pilot ve výcviku si tak postupně osvojuje dovednosti nutné k hladkému průběhu dalších úloh.

Úvodní seznámení
Začátek kurzu probíhá ve znamení seznámení. Je zvykem se představovat křestními jmény. Tento faktor má pozitivní vliv na atmosféru kurzu a jeho přátelský průběh.
Instruktor seznámí žáky s programem výcviku. Rozdá se vybavení pro průběh kurzu. Kompletní výbava pro paragliding, vysílačky a helma. Pro usnadnění průběhu výuky je na každé helmě přilepen štítek se jménem žáka. Důvodem je zvýšení bezpečnosti. Je-li nutný rychlý slovní zásah instruktora, neztrácí se čas „hledáním“ jména.
Žáci jsou seznámeni se všemi možnými riziky při provozování paraglidingu. Je zdůrazněna nutnost dbát všech pokynů instruktorů.

Seznámení s výbavou
Před zahájením výuky je ideální seznámit žáky s výbavou. Po rozvinutí padákového kluzáku na zemi je postupně probrána celková terminologie jednotlivých částí kluzáku.
V případě paraglidingového postroje je postup obdobný. Zvýšen je důraz na oblast pasivní bezpečnosti. Postroj je vybaven chráničem páteře.
Blok výuky obsahující seznámení s výbavou zajišťuje znalost terminologie. Ta je používána při komunikaci s kurzistou během výcviku. Žáci znají jednotlivé části padákového kluzáku a jejich funkci. Žáci získají pocit bližšího kontaktu s doposud neznámým náčiním

Nácvik ustanovení padákového kluzáku do letové polohy
Instruktor se nejprve správně připne do vybavení. Při tomto procesu postupně a názorně vysvětlí správný postup připnutí do výbavy. Metodika připnutí do postroje je vysvětlována v logických posloupnostech tak, aby byla snadno zapamatovatelná.
Na základních kurzech je vyučována mnemotechnická poučka mající za úkol zapamatování všech úkonů předcházejících bezpečné odstartování. Tzv. pětibodová kontrola obsahuje:
• Postroj – kontrola správného upnutí,
• Šňůry – šňůry nejsou spleteny do sebe ani zaháknuty o porost,
• Vrchlík - správné rozložení a rozložení v ose oproti směru větru,
• Počasí – kontrola vhodných podmínek ke startu – je kontrolováno opakovaně až do momentu startu,
• Prostor – v prostoru před startem se nesmí nacházet žádný letící kluzák – je kontrolováno opakovaně až do momentu startu.
Následuje instruktáž metodiky ustanovení padákového kluzáku do letové polohy a praktické předvedení. Při vhodných meteorologických podmínkách je zkušený instruktor schopen stát na jednom místě s padákovým kluzákem nafouknutým nad hlavou. To je vhodný moment pro komentář jemných zásahů do řízení, které instruktor pro udržení kluzáku v letové poloze provádí. Následně je předvedena celá úloha. Cílem je zvládnutí ustanovení padákového kluzáku do letové polohy a běh ve směru startu. Nácvik je prováděn na rovné louce. Louka se sklonem neumožňujícím odpoutání od země je stejně vhodná. „Nácvik nahazování je natolik důležitý, že všechny paraglidingové školy jím stráví i celé dny, než prvně vyjdou na kopec.“
Každý žák má svůj vlastní paraglidingový komplet. Rozloha prostoru pro trénink je dostatečná pro celou skupinu. Instruktor provádí korekce chyb u jednotlivých žáků. V případě úloh bez odpoutání od země může práci instruktora doplnit odborný asistent. Odborný asistent je osoba k výuce způsobilá. Nemá licenci instruktora paraglidingu.
Při plnění úloh bez odpoutání od země je pomoc asistentů nedocenitelná. Větší množství instruujících osob výrazně urychluje osvojení základních dovedností nutných pro start padákového kluzáku.

Nácvik startů s odpoutáním od země
K realizaci prvních letů je ideální prostorná louka s mírným sklonem. Výraznější sklon v její horní části je žádoucí. Instruktor vysvětlí potřebnou teorii a předvede úlohu. Start z horní části skloněné louky, několik zatáček a přistání.
Tato a všechny ostatní úlohy se neprovádějí hromadně. Každý žák má celý prostor pouze pro svůj nácvik. Po celou dobu letu je instruktorem naváděn vysílačkou. Vlídný a klidný hlas instruktora je důležitý pro dobrou psychickou podporu. Každý let je velmi krátký.
Cílem úlohy je bezpečně provedený start a přistání. Žák si zvyká důvěřovat padákovému kluzáku. Důvěra je velmi důležitá. Instruktor získává povědomí o zpětné vazbě v podobě reakcí na vydané instrukce. Přirozené reakce na povely jsou známkou připravenosti žáka pro plnění dalších úloh.

Výškové lety
Výškové lety jsou realizovány na skutečných letových terénech. Obvyklé převýšení je 400 metrů. První výškové lety jsou realizovány v klidném počasí. Vhodná jsou rána a večery. V závislosti na celkovém stavu počasí a daném terénu se dají lety realizovat po celý den.
Součástí výbavy pro výškové lety je záložní padák. Jedná se účinný systém záchrany v případě nouze. Záložním padákem je vybaven každý pilot padákového kluzáku. Z hlediska bezpečnosti je vhodné ve vzduchu oddělit žáky od ostatních pilotů. Padákový kluzák pilota ve výcviku je vybaven výraznou stuhou. Stuha je zachycena ve šňůrách v horní části padákového kluzáku. Ostatní piloti vědí, že není vhodné nalétávat příliš blízko takovýchto kluzáků. Žáci se díky dostatečným rezervám necítí stresováni.
Při plnění úloh výškových letů jsou žáci po celou dobu letu naváděni vysílačkou. Postupně se zdokonalují ve schopnostech plynulého zatáčení. Postupně se žákům dává větší volnost. Stávají se zodpovědnějšími za svá rozhodnutí. Učí se samostatně jednat při rozpočtech pro závěrečný dokluz na přistání. Po celou dobu své činnosti jsou sledováni. Případné chyby jsou okamžitě zkorigovány. Po přistání je rozebrána příčina problému. „Dodejme, že samostatné létání se po technické stránce dá naučit velmi rychle, většinu kursu by se měli žáci učit krátké lety s důrazem na bezpečný pohyb při startu a přistávání.“

Vyklesávací manévry a nestandardní režimy letu
Ovládání vyklesávacích manévrů je důležitým faktorem pro bezpečnost létání. Přináší řešení při vlétnutí do rozsáhlých oblastí stoupavých proudů.
Mezi nestandardní režimy letu nutné pro získání pilotní licence PL-A patří schopnost pilota adekvátně reagovat na deformace vrchlíku vzniklé turbulentním prouděním. V případě malé výšky nad terénem představují deformace padákového kluzáku výrazné nebezpečí. Stoupavé proudy nutné pro uskutečňování dlouhých letů způsobují vznik termické turbulence a vzdušných střihů. Deformace padákového kluzáku je poměrně častým jevem. Pilot si musí přivyknout správným postupům při jejich řešení. „Každý pilot se dříve nebo později dostane do situace, kdy bude muset řešit deformaci vrchlíku.“
Výcvik vyklesávacích manévrů a nestandardních letových režimů začíná důslednou teoretickou přípravou. Instruktor manévry prakticky předvede. V průběhu cvičení jsou žáci naváděni klidným hlasem instruktora. Zejména v případě vzniklých potíží instruktor hlas nezvyšuje.
Cílem úloh je poskytnout budoucímu pilotovi oporu v možnosti účinně vytratit výšku bude-li to potřeba. Deformace vrchlíku a jejich zvládání vyžadují klidné a adekvátní reakce. Odstranění přehnaných reakcí je žádoucí.

Závěrečný přezkušovací let
Závěrečný přezkušovací let je zúročením praktických dovedností osvojených během výcviku pilota padákového kluzáku. Je kontrolován inspektorem provozu paraglidingu. Přezkušovaný volí dobu i místo startu. Provedení přezkušovacího letu vyžaduje zcela samostatný přístup a zvládnutí předepsaných prvků. Inspektor může stanovit přezkušovací let na dobu nevhodných meteorologických podmínek. Přezkušovaný musí takové podmínky rozpoznat a let odložit.


3.1.5 Průběh základního kurzu – teoretická část
Teoretická část výuky obnáší probrání jednotlivých bloků v rozsahu potřebném pro nutný teoretický základ a letovou praxi. Průběh teoretické výuky je podřízen průběhu praktické části. Celým průběhem základního kurzu výrazně hýbe aktuální počasí. Jsou-li podmínky vhodné praktická cvičení mají přednost. Teoretická výuka je následně probírána ve večerních hodinách a volných chvílích. Výjimku tvoří nutný teoretický základ pro provádění praktických cvičení. Tato část teorie přímo předchází praktickému nácviku.
Přednášky ve večerních hodinách kladou velké nároky na udržení pozornosti. Žáci jsou po celém dni v pohybu výrazně unaveni a udržení pozornosti je pro ně značně vysilující. Probíraná látka musí být sdělována dostatečně poutavou formou. Na nejdůležitější části je nutné předem důrazně upozornit.
Mezi na základním kurzu probírané teoretické bloky patří:
• Aerodynamika,
• Meteorologie,
• Nauka o létání,
• Stavba a konstrukce padákového kluzáku,
• Letecká navigace,
• Nouzové postupy,
• Předpisy,
• Zdravověda.

Aerodynamika
Přednáška v trvání 2,5 hodiny. Cílem je seznámit posluchače se základními fyzikálními vlastnostmi letu. K dosažení názornosti je ideální použít model leteckého profilu. Na tomto modelu lze jednoduše popsat vznik všech veličin podstatných v aerodynamice padákového létání. Model je vhodný k určení všech podstatných bodů nacházejících se na leteckém profilu obecně. Při manipulaci s ním lze účinně popsat změny, ke kterým dochází při praktickém létání.

Meteorologie
Přednáška v trvání tří hodin. Cílem je poskytnou ucelenou představu o meteorologických jevech v atmosféře. Ideální pomůckou je internet a možnost promítání na plátno. Použití aktuálních hodinových předpovědí a synoptických map dává jasnou představu o vlivu tlakových útvarů a atmosférických front na aktuální stav počasí. Vhodným způsobem je praktický příklad. Volné chvíle během dne lze využít k popisu aktuálních meteorologických jevů.
Důraz je kladen na propojení teorie a praktického létání. Posluchač je seznámen s vlivem jednotlivých meteorologických jevů na praktické létání s ohledem na bezpečnost. Nebezpečné úkazy a stavy atmosféry, které ohrožují život pilota padákového kluzáku jsou podrobně probrány se všemi příčnami a důsledky.
Padákový kluzák využívá lokálních jevů v ovzduší k udržení výšky a realizaci letu. Tyto faktory a způsoby jejich využívání jsou podstatnou částí tohoto sportu a dávají mu smysl. Ačkoliv jsou tyto pilotní dovednosti chápány spíše jako nadstavba je vhodné je umístit i do výuky v základním kurzu. Ne vždy tomu tak bývá.

Nauka o létání
Přednáška v trvání jedné hodiny. Nauka o létání obsahuje základní praktické informace nutné k provedení letu. Posluchač chápe vliv větru na let na padákovém kluzáku. Zná pravidla nutná pro bezpečné odstartování a pohyb mezi dalšími kluzáky v oblasti letového terénu. Je seznámen s aspekty ovládání padákového kluzáku v turbulenci.

Stavba a konstrukce padákového kluzáku
Přednáška v trvání jedné hodiny. Posluchač se dozví o funkcích jednotlivých částí padákového kluzáku. Osvojí si používané názvosloví. Jsou mu poskytnuty praktické informace o péči o padákový kluzák s důrazem na význam technické způsobilosti nutné pro jeho bezpečný provoz. Jako vhodná pomůcka poslouží na zemi rozložený padákový kluzák.

Letecká navigace
Přednáška v trvání jedné hodiny. Posluchač se dozví o aspektech práce s mapou a teorii navigační přípravy pro let orientovaný na ulétnutou vzdálenost. V současné době se používají elektronické navigační přístroje - GPS. Pro praktické létání je třeba vysvětlit jejich význam a práci s nimi. Pro případ selhání moderních technologií je pilot schopen provést základní navigaci pomocí polohy slunce a tzv. srovnávací navigaci.

Nouzové postupy
Přednáška v trvání 2,5 hodiny. Cílem je vysvětlit veškeré aspekty spojené s reakcemi na nestandardní režimy letu. To jsou deformace padákového kluzáku způsobené vlivem turbulencí a režimy letu po odtržení proudnic. Jejich příčinu, průběh a vhodný zásah do řízení pro navrácení normálního letu.
Dále jsou rozebrány správné postupy pro nouzová přistání. Týká se přistání na strom, budovu, elektrické vedení, tekoucí a stojatou vodu.
V případě nezvládnutí těchto režimů je pilot instruován pro vhodné použití záchranného padáku. Důraz je kladen na včasné použití a způsob otevření, kdy nejméně hrozí zamotání záchranného padáku s padákovým kluzákem.
Některé z nestandardních režimů letu se nacvičují na základním kurzu. Ostatní jsou určeny pro specializovaný trénink.

Předpisy
Přednáška v trvání 3 hodiny. Stěžejní částí je důsledné probrání problematiky pravidel vyhýbání a předností. Vzhledem k pohybu ve volném prostoru se tato nevztahují pouze k padákovým kluzákům letícím ve stejné výšce ale i kluzákům letícím pod nebo nad pilotem. Tyto kluzáky mohou stoupat nebo provádět rozpočet pro závěrečný dokluz na přistání.
Další částí jsou zakázané letové prostory. Posluchač musí být schopen tyto prostory klasifikovat a znát jejich omezení. U prostorů dočasně omezených musí být schopen zjistit jejich aktivnost.
Praktickou zmínkou pro posluchače je dostupnost map. Mapy zakázaných a omezených letových prostorů lze nahrát do elektronických navigací – GPS. Tyto elektronické mapy jsou vytvářeny dobrovolníky a šířeny mezi piloty zdarma nebo lze zakoupit oficiální verze od výrobce mapových podkladů. V případě map vytvářených dobrovolníky se nejedná o nelegální kopie.

Zdravověda
Přednáška v trvání jedné hodiny. Vzhledem k relativní nebezpečnosti létání na padákových kluzácích je znalost první pomoci nutnou dovedností každého pilota.
Tuto přednášku může vést instruktor paraglidingu. Vhodnou alternativou je přítomnost zdravotníka nebo záchranáře horské služby. Praktické zkušenosti z oboru jsou vítaným zpestřením. Přítomnost odborníka je atraktivní a přispívá k lepší zapamatovatelnosti.

Závěrečný zkušební test
Zkušební test předchází závěrečnému přezkušovacímu letu. Zkušební testy jsou schváleny hlavním inspektorem provozu paraglidingu. V případě neúspěchu je test možné opakovat nejdříve za 14 dní.


3.2 Výcvik pro pilotní licenci PL-B
Pilotní výcvik pro získání pilotní licence PL-B je považován za nadstavbu pro základní výcvik. Pilotní licence PL-B opravňuje k létání s padákovými kluzáky sportovní kategorie. Jedná se o testované padákové kluzáky dle bezpečnostní normy DHV2 / CEN C a DHV2-3 / CEN D

3.2.1 Cíle výcviku pro pilotní licenci PL-B

Cílem výcviku je probrání teorie a realizace praktických cvičení vedoucích k úspěšnému zvládnutí závěrečného testu a praktického přezkoušení před inspektorem provozu paraglidingu.
Úspěšné zvládnutí výcviku vede k možnosti dále rozvíjet pilotní dovednosti a uplatnění sportovních ambicí.


3.2.2 Charakteristika uchazeče
Kurz je určen pro piloty padákových kluzáků, kteří chtějí své sportovní ambice rozvíjet pod výkonnějším padákovým kluzákem.
Výcviku pro pilotní licenci PL-B se může zúčastnit pilot mající pilotní licenci PL-A minimálně 6 měsíců. Letové zkušenosti jsou požadovány v rozsahu 50 letových hodin.
Ideální uchazeč je pilot který se cítí výkonem svého rekreačního padákového kluzáku omezován. Má kvalitní schopnosti ovládání padákových kluzáků a zkušenosti se zvládáním nestandardních letových režimů.
Hranice 6 měsíců létání na rekreačních padákových kluzácích není automatickým důvodem pro zvýšení výkonnostní kategorie. Je určena pro neomezování zvláště nadaných pilotů. Mnoho pilotů však přeceňuje své zkušenosti a přestupuje na výkonnější padákový kluzák. Pilot s malými zkušenostmi není schopen využít výkonnostní potenciál kluzáku. Tento potenciál se spolu s nižší pasivní bezpečnostní kluzáku stává pro pilota nebezpečným.
Jakým způsobem se tito piloti dostávají ke svým licencím je otázka svědomí každého instruktora a výcvikového střediska.

3.2.3 Výcviku pro pilotní licenci PL-B – praktická část
Praktická cvičení jsou realizována v přirozené posloupnosti. Pilot ve výcviku si tak postupně osvojuje veškerá specifika létání na sportovních kluzácích a plní úlohy nutné pro získání pilotní licence PL-B.

Přeškolení na sportovní padákový kluzák
Instruktor postupně seznámí žáka se všemi specifiky ovládání sportovních kluzáků. Žák provede několik volných letů pro osvojení těchto základů. Důraz by měl být kladen především na dostatečný teoretický základ a mírné meteorologické podmínky.

Nácvik letů ve stoupavých proudech
Smysl létání na sportovních padákových kluzácích spočívá v aktivním využívání stoupavých proudů pro uskutečnění co nejdelších letů. Během výcviku je kladen důraz na rozšíření praktických dovedností v jejich efektivním využívání.
Instruktor sleduje počínání žáka, koriguje a zdokonaluje jeho schopnosti využívání stoupavých proudů. „Bezmotorové létání je náročné na zkušenosti a dovednosti pilota kluzáku, neboť nejde jen o výbornou pilotáž, ale o jakousi nadstavbu techniky letu.“

Nestandardní letové režimy
Chování a reakce sportovních padákových kluzáků na turbulence a průběh deformací jimi způsobených je odlišný od padákových kluzáků rekreační kategorie.
Sportovní kluzáky jsou k těmto jevům více náchylné. Průběh deformace padákového kluzáku je více dynamický a vyžaduje mnohem aktivnější zásah pilota.
Po podrobné teoretické přípravě instruktor postupně navádí žáka do těchto situací. Cílem si je specifika řešení těchto situací osvojit.

Vyklesávací manévry
U sportovních pilotů se předpokládá časté létání v podmínkách se silnými stoupavými proudy. Ovládání vyklesávacích manévrů je velmi důležité. Pro získání pilotní licence PL-B je nutné tyto manévry důkladně procvičit.
Meteorologické podmínky vhodné pro tvorbu stoupavých proudů mohou přerůst do situace kdy je velmi obtížné vyklesat. Přítomnost bouřkového oblaku je známkou nutného přerušení létání a okamžité snahy co nejrychleji přistát. Bouřkový oblak způsobuje stoupání o síle až 50m/s. V takové situaci již není možné vyklesat. Pilot je vytažen do nadmořské výšky až 10km. Teploty a množství kyslíku v této výšce není slučitelné se životem.

Závěrečný přezkušovací let
Žák před inspektorem provozu paraglidingu předvede všechny vyklesávací manévry a nestandardní letové režimy realizované v praktické části výcviku.



3.2.4 Výcviku pro pilotní licenci PL-B – teoretická část
Teoretické znalosti pro získání pilotní licence PL-B jsou požadovány ve stejném rozsahu jako pro získání pilotní licence PL-A. Nutná je znalost širších souvislostí.
Mezi probírané teoretické bloky patří:
• Aerodynamika,
• Meteorologie,
• Nauka o létání,
• Stavba a konstrukce padákového kluzáku,
• Letecká navigace,
• Nouzové postupy,
• Předpisy,
• Zdravověda.

Závěrečný zkušební test
Zkušební test předchází závěrečnému přezkušovacímu letu. Zkušební testy jsou schváleny hlavním inspektorem provozu paraglidingu. V případě neúspěchu je test možné opakovat nejdříve za 14 dní.


3.3 Podmínky pro získání pilotní licence PL-C
Tato licence není realizována formou výcviku. Lze ji získat deklarováním osobních výkonů v požadované míře u hlavního inspektora provozu paraglidingu.
Licence opravňuje létat se necertifikovanými kluzáky soutěžní kategorie. Tyto kluzáky jsou výrazně náročné na pilotáž a vyžadují exaktní reakce pilota. Kluzáky dosahují maximálních možných výkonů a nedisponují žádnými rezervami pro nevhodný zásah do řízení. Jsou určeny pro ty nejambicióznější soutěžní piloty. „Výhody kluzáku kategorie C se uplatní především při závodech, kde je zejména v konkurenci světové špičky naprosto nevyhnutelné létat rychle.“

Bezpečnost a soutěžní kluzáky
Dne 24.2.2011 zasedala komise CIVL (Commission International de Vol Libre) k projednání obvyklých agend. Jednou z otázek bylo zvýšení bezpečnosti na soutěžích kategorie FAI1 (Mistrovství Evropy, Mistrovství světa).
Jedno z nabízených řešení poukazovalo na problém bezpečnosti necertifikovaných padákových kluzáků a jejich používání na těchto soutěžích. Navrhovaným řešením byl zákaz jejich používání a realizace soutěží na certifikovaných padákových kluzácích kategorie DHV2-3 / CEN-D.
Závěry komise přímý vliv na zvýšení bezpečnosti zákazem používání necertifikovaných kluzáků neprokázaly. Zejména psychologický aspekt dojmu většího bezpečí z certifikovaných kluzáků by vedl k riskantnějšímu létání pilotů. K zákazu používání necertifikovaných kluzáků na soutěžích kategorie FAI1 nedošlo.


3.4 Výcvik pro pilotní licenci PL-N
Pilotní licence PL-N umožňuje pilotům používat vlekací zařízení. Tento způsob startu nahrazuje start z vrcholu kopce. Je používán v rovinách. Pilot je připnut k vlekacímu lanu. Při navíjení je pilot postupně vyvlekán do výšky 500 až 800 metrů. Po odepnutí vlekacího lana se pilot pokusí nalézt stoupavý proud.
Do tohoto výcviku může být zařazen i žák základního kurzu. Některá výcviková střediska z rovinatých oblastí vleku běžně při základním výcviku používají.
Žák je seznámen se všemi teoretickými specifiky ovládání padákového kluzáku při vlekání. Výcvik pro získání pilotní licence PL-N během základního kurzu se skládá z dvaceti vleků.
Samostatný pilot musí pro získání pilotní licence PL-N absolvovat deset vleků. Tyto vleky mu jsou postupně zapisovány. Prvnímu vleku předchází zaškolení a probrání teoretických specifik vlekání padákových kluzáků. Samostatný pilot smí být vlekán na kluzáku jakékoliv kategorie. Musí vlastnit příslušný plotní průkaz.
Vlekání padákových kluzáků je přínosem pro piloty, kteří nemají možnost dojíždět do hor. Jedná se o ideální začátek pro výkonnostní létání. Létání v rovinách je oproti horskému bezpečnější. Hory mají své specifické meteorologické projevy.


3.5 Výcvik pro pilotní licenci PL-T
Pilotní licence PL-T umožňuje létání s pasažérem. K takovýmto účelům jsou používány speciální dvoumístné (tandemové) padákové kluzáky. Jsou charakterizovány snadným ovládáním během startu a přistání. Vykazují vysokou pasivní bezpečnost během letu.


Charakteristika uchazeče
Výcvik je určen pro zkušené piloty s minimálním náletem 200 hodin. Je požadováno vlastnictví pilotního průkazu PL-B minimálně dva roky.

Výcvik pro pilotní licenci PL-T – praktická část
Praktická část kurzu se skládá z úloh obdobných jako při základním výcviku. Pilot se učí perfektní manipulaci při startech. Důraz je kladen na přesná a jemná přistání.
Obsah závěrečného přezkušovacího letu je stanoven inspektorem provozu paraglidingu. V roli pasažéra je přezkušující inspektor nebo osoba jím pověřená. Tato osoba musí vlastnit minimálně pilotní licenci PL-A.

Výcvik pro pilotní licenci PL-T – teoretická část
Teoretická část je v rozsahu výcviku PL-B. Důraz je kladen na zvýšení bezpečnosti při létání s pasažérem.
Závěrečný zkušební test předchází závěrečnému přezkušovacímu letu. Zkušební testy jsou schváleny hlavním inspektorem provozu paraglidingu. V případě neúspěchu je test možné opakovat nejdříve za 14 dní.

Bezpečnost a tandemové létání
Létání na dvoumístných tandemových kluzácích je velice populární záležitost. Většina začínajících pilotů by jednoho dne ráda dosáhla této kvalifikace.
U některých pilotů se může jednat pouze o touhu určitého sociálního statusu. O potřebu demonstrace pilotních dovedností na osobě z nelétající veřejnosti. Takovýto přístup může vést k přeceňování a provádění nebezpečných letových režimů v nevhodných chvílích. V případě nehody jsou následky o to tragičtější, je-li v roli pasažéra někdo z rodiny nebo blízkých. „Pilot jednak musí mít takový nálet hodin, aby dokázal vyřešit jakoukoliv řešitelnou letovou situaci i se zatíženějším a méně obratným kluzákem, jakým tandem je; jednak musí mít určitou morálku, díky níž nemá sklony „předvádět se“ před pasažérem, který vůbec nemusí stát o to, aby prožil strmou spirálu nebo couvání v silném větru za kopec.“
Nejlepšími piloty tandemových kluzáků jsou piloti zodpovědní s dostatečnou letovou praxí a bohatými zkušenostmi. V praxi se tandemovými piloty stávají instruktoři paraglidingových škol a soutěžní piloti. Cit pro udržení dobrého pocitu a pocitu bezpečí u pasažéra je žádoucí.


3.6 Podmínky pro získání pilotní licence PL-X
Tato licence není realizována formou výcviku. Lze ji získat splněním požadavků v teoretické a praktické oblasti. Tato licence je požadována pro pracovní pozici firemního testovacího pilota při vývoji nových padákových kluzáků.

Charakteristika uchazeče
Výcvik je určen pro zkušené piloty s minimálním náletem 500 hodin. Je požadováno absolvování specializovaného kurzu nestandardních letových režimů.

Závěrečné přezkoušení – teoretická část
Teoretická část se skládá z ústního přezkoušení před tříčlennou komisí jmenovanou hlavním inspektorem provozu paraglidingu. Obsahuje podrobnou teorii aerodynamiky a konstrukce padákových kluzáků.

Závěrečné přezkoušení – praktická část
Pilot musí na padákovém kluzáku minimálně kategorie DHV2 / CEN-C absolvovat bezpečnostní testovací osnovu. Z tohoto testu pořízený videozáznam je následně hodnocen komisí. Komise může nařídit dodatečný let a určit jeho obsah.


3.7 Kvalifikace instruktor
Činnost instruktora paraglidingu je sofistikovaná a zodpovědná profese. Klade vysoké nároky na praktické a teoretické znalosti s notnou dávkou pedagogických schopností.
Instruktor paraglidingu by měl mít rozsáhlé a dlouhodobě nabyté praktické schopnosti. Instruktory paraglidingu se obvykle stávají kvalitní piloti a bohatou letovou praxí. Často to jsou závodní piloti, kteří část své kariéry věnují výuce.
Není vhodné aby se instruktorskou činností zabývali jedinci, kteří nemají dlouhodobé zkušenosti z vlastní letové praxe. Legislativa umožňuje zařadit do programu pro výcvik instruktora pilota s relativně krátkou praxí. Toto minimum není zárukou kvalit. „Instruktorem by se měl člověk stát tehdy, když opravdu stojí o vedení či práci v letecké škole. Mít kvalifikaci v pilotním průkazu jen jako důkaz zvýšeného patentu na rozum je k ničemu.“

Požadavky pro zařazení do výcviku
• Minimální nálet 200 hodin,
• pilotní průkaz PL-B min. 2 roky, popř. PL-A 3 roky a PL-B 1 rok,
• absolvování kurzu nestandardních letových režimů,
• znalost českého jazyka slovem i písmem,
• vstupní ústní přezkoušení z teoretických znalostí,
• doporučení inspektora provozu paraglidingu.

Teoretická část výcviku
Podmínky pro získání pilotní licence vyžadují znalost následujících teoretických bloků:
• Výklad práce s osnovou PL3,
• Pravidla létání,
• Základy didaktiky a metodiky,
• Aerodynamika,
• Meteorologie,
• Navigace,
• Předpisy,
• Konstrukce, materiály a technologie výroby PK,
• Zdravověda.
Přezkoušení probíhá formou závěrečného zkušebního testu. Zkušební test je schválen hlavním inspektorem provozu paraglidingu. V případě neúspěchu je test možné opakovat nejdříve za 14 dní.

Povinná praxe
Podmínkou pro získání kvalifikace instruktor paraglidingu je účast na minimálně dvou kurzech pro získání pilotní licence PL-A. Kurzy musí být absolvovány u dvou různých výcvikových středisek.
Inspektor provozu paraglidingu přítomný praktické části hodnotí:
• účast na výcviku,
• úroveň znalostí teorie,
• úroveň znalostí praxe,
• pedagogické schopnosti
autor Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se