23.01.2012 14:32:29
Sny o spojení Rumunska a Moldávie se hroutí
1. Historický úvod
Původní obyvatelé Rumunska a Moldávie Dákové byli poraženi v roce 106 Římany, území si však i poté ponechalo značnou míru samostatnosti.
Ve středověku bylo Rumunsko rozděleno do tří knížectví. První dvě, Valašsko a Moldávie, byla od 16. století závislá na Osmanské říši, Sedmihradsko bylo zprvu součástí Uher, v 16. století mělo na Osmanské říši větší míru samostatnosti, roku 1699 pak bylo znovu připojeno k Uhrám.
Valašsko a Moldávie získaly roku 1829 autonomii, v roce 1858 se sjednotily a položily tak základ samostatnému Rumunsku nebo chcete – li takzvanému Velkému Rumunsku, které vzniklo roku 1878. Od roku 1881 bylo Rumunsko královstvím. Roku 1916 vstoupilo Rumunsko do První světové války na straně Dohody. Po 1. světové válce se Rumunsko rozšířilo o Sedmihradsko, Bukovinu a Besarábii. Po anexi Besarábie byla uzavřena obranná aliance s Polskem proti Rusům. V meziválečném období bylo Rumunsko součástí Malé dohody.
Ve druhé světové válce Rumunsko bojovalo po boku Třetí říše. Rumuni přišli za druhé vídeňské arbitráže o severní Sedmihradsko. Roku 1940 okupoval Sovětský svaz Severní Bukovinu a Besarábii. V zemi měl největší vliv maršál Ion Antonescu, k jehož odkazu se i dnes hlásí značná část nacionalistů jak v Rumunsku, tak i v Moldávii. Po napadení SSSR Německem v roce 1941 získali Rumuni území zpět. Po válce byla Rumunsku opět odňata Besarábie a připojena k Sovětskému svazu. Po válce byl v roce 1947 nucen král abdikovat a odejít ze země. Rumunsko se stalo součástí komunistického východního bloku. Komunistický Nicolae Ceauşescu, který uvnitř „východního bloku razil svou vlastní cestu“ byl svržen v roce 1989 a zastřelen i se svou manželkou.
Moldavsko je naopak jedna z nejchudších zemí Evropy, zaklíněná mezi Ukrajinu a Rumunsko. Vzniklo po rozpadu Sovětského svazu.
Západní část Moldavské republiky patřila před druhou světovou válkou Rumunsku jako Besarábie. Většina z 3,3 milionu lidí na západ od Dněstru mluví moldavštinou, která se od rumunštiny liší prakticky jen názvem.

2. Problémové oblasti Moldávie
Problematická součást Moldavska Podněstří bylo před druhou světovou válkou autonomním regionem Ukrajiny. Po válce připadlo společně se zbytkem dnešního Moldavska Sovětskému svazu. Asi 60 procent ze sedmi set tisíc obyvatel dnes mluví Rusky a zbytek moldavsky.
Konflikt na Dněstru trvá od rozpadu Sovětského svazu. Podněsterská republika vyhlásila samostatnost v roce 1991, ale žádný stát ji neuznal. V současnosti však po vyhlášení nezávislosti Kosova roste i sebevědomí Podněsterské republiky na uznání samostatnosti.
V červnu 1992 přerostl konflikt v občanskou válku, které padlo za oběť na obou stranách asi 700 lidí.
S pomocí mezinárodních vyjednavačů se měsíc nato podařilo dojednat mír, který vydržel až dodnes. Na obou březích Dněstru vzniklo desetikilometrové demilitarizované pásmo. Podněstří je dnes považováno za oblast s nedemokratickou vládou: Už čtrnáct let jí vládne Igor Smirnov, který podle pozorovatelů neumožní demokratické volby a snaží se o rusifikaci území.
V roce 1994 udělilo Moldavsko autonomii etnické skupině 170 tisíc Gagauzů, což jsou pravoslavní Turci velmi podporovaní vládou v Ankaře a vytvořilo pět autonomních gagauzkých území.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě se snaží přimět Moldavsko i podněsterské separatisty k jednání a dohlíží na situaci na Dněstru. Spor o to, zda obě území patří k sobě, pokračuje až dodnes.
V proruském Podněstří jsou dodnes rozmístěny ruské vojenské jednotky, které zde zůstaly po rozpadu Sovětského svazu. Moldávie vyjednala s Ruskem jejich stažení. Odsun vojáků začal v roce 2001, ale Podněsterská vláda ho zablokovala. V Podněstří zůstalo kromě vojáků také velké množství zbraní. Kasárna v Tiraspoli jsou známy jako tržiště zbraní.
Roku 2001 se stal prezidentem Moldavska komunista Vladimir Voronin, který sliboval užší vztahy s Ruskem. Dva roky na to ale byly obě oblasti blízko dohodě. Ta ale vyvolala velké protesty rumunských Moldavanů, kteří tvrdili, že díky dohodě by posílila Moskva vliv v oblasti. Voronin nakonec smlouvu odmítl a vztahy s Ruskem se výrazně ochladily. V Moldávii v té době proběhlo referendum, zda se Moldávie nemá připojit k Rumunsku, ale zřejmý vliv ruskojazyčného etnika nakonec vedl k tomu, že nacionalisté ve zmíněném veřejném hlasování těsně prohráli.

3. Společné symboly moci
Moldavané jsou národem, který jazykově patří k severodunajské skupině východorománských jazyků. Možná, že mnozí z nás ani přesně nevíme, kde Moldava leží. Tato malá země, téměř zapomenutá, se svými problémy hezky daleko, jistě není zapomenutá Bohem.
Moldavsko nebo - li Moldávie (v současnosti je oficiální název země Moldova) najdeme v jihovýchodní Evropě. Jde o malý vnitrozemský stát mezi Rumunskem a Ukrajinou. Tvoří zhruba dvě třetiny původního historického území zvané Besarábie.
Je to mírně zvlněná a úrodná krajina, která se pro svůj reliéf často stávala snadnou kořistí dobyvatelů. Není proto divu, že se zde vystřídal vliv římské říše, Kyjevské Rusi, Osmanské říše, Rumunska a samozřejmě i bývalého SSSR. Léta samostatnosti státního území v oblasti dnešního Moldavska počítá historie pouze na několik let: bylo zde samostatné nezávislé knížectví, kde vládnul Bohdan I., v letech 1359 – 1365 a nyní samostatná Moldova, vyhlášená 27. 8. 1991. Přesto i dnes v Moldávii žije početná skupina obyvatel, která sní o vytvoření jednotného státu Moldavanů a Rumunů.

4. Rozmanité náboženství
Přesto i mezi Rumunskem a Moldávií existují značné rozdíly, například v náboženství. V Rumunsku má značný vliv pravoslavná církev. Modlit se za Moldavsko znamená modlit se za pestrou směsici rozličných národností, z nichž Moldavané tvoří jen asi 65 %. Dále jsou zde Ukrajinci, Rusové, turečtí Gaugazané, Bulhaři, Židé a Bělorusové. To způsobuje časté sváry mezi jednotlivými skupinami. Poměrně samostatnou skupinu tvoří ruské a ukrajinské obyvatelstvo sídlící na východ od řeky Dněstr, v tzv. podněsterské oblasti.
Na rozloze 33 700 km2 mezi ukrajinskou řekou Dněstrem a rumunským Prutem žije 4 544 000 obyvatel (135 osob/km2, růst 75 %). 64 % jsou Moldavané/Rumuni (2 796 000), 29,4 % Slované (Ukrajinci, Bělorusové, Rusové a Bulhaři), 0,6 % tvoří 12 000 cikánů a 7 000 Němců. Altajská a turecká etnika tvoří 3,7 %, 60 000 Židů a j. 2,3 %.

Úřední jazyk je donedávna azbukou psaná moldavština (rumunština), která se dnes vrací k latince. Celkem se hovoří 6 jazyky.Hlavní město Chisinau (Kišihněv) má 730 000 obyvatel, Tiraspol 185 000, Balti/Balci 160 000, Tighina/Bendery 130 000. Ve městech žije 47% obyvatel.
Moldavané mají nejen jazykem, státním znakem, vlajkou, ale i kulturou velmi blízko k sousednímu Rumunsku. Po zabrání území bývalým SSSR se sovětský centralismus pokusil zpřetrhat veškeré vazby na tuto zemi. Po vyhlášení nezávislosti se opět objevovaly tendence připojení k Rumunsku, ale národní referendum v roce 1994 tuto možnost odmítlo.
Pravoslavná církev znovu získala politický vliv. Bez vyznání je 27,7 %, židů 1,7 %, muslimů 0,2 %, křesťanů 70,6 %. Z toho je 1,7 % protestantů, kteří mají v 7 denominacích 225 sborů, 29 000 členů. 2 katolické denominace mají 55 200 členů, Svědkové jehovovi 510 a v 7 pravoslavných denominacích je 1 812 630 členů.

5. Složitá situace Moldávie
Současná Moldova se nachází ve složité situaci. Po získání politické nezávislosti přetrvaly úzké svazky ekonomické, z Moldovy proudilo 70% exportu (víno, tabák atd.) hlavně do Ruska, na Ukrajinu a do dalších postsovětských republik. Pak se však trh s bývalým SSSR zhroutil a ekonomika se propadla. Vláda musí šetřit energiemi, proto v prosinci přerušila dodávku teplé vody s tím, že na jaře bude obnovena. Hrozilo také, vzhledem k vysokým dluhům za nesplacené pohledávky, odstavení dodávek plynu výlučným dodavatelem – ruskou společností Gazprom. Zahraniční dluh se rovná 10 % státní ekonomiky. Typický průměrný měsíční plat je 260 leu, což je asi 730 Kč. Důchodci závisí na podpoře svých dětí, mnozí Moldavané si bez vědomí úřadů opatřují druhé zaměstnání (např. prodávají na tržištích), aby se uživili.
Velmi složité rusko-moldavské vztahy byly v prvních letech nezávislosti napjaté. Rusko má neustále 7 000 vojáků známé 14. armády v dněsterské oblasti Moldavska, obývané převážně Rusy a Ukrajinci. Ti vyhlásili v září 1990 nezávislou Dněsterskou republiku, která však nebyla uznána. Po vyhlášení moldavské nezávislosti tamní Rusové opět požadují nezávislost nebo připojení k Rusku. Téměř po celý rok 1992 bojovalo Moldavsko v podněsterské oblasti, jež na konci roku 1993 získala poměrně širokou autonomii. Napětí se snížilo po sepsání dohody, podle níž má oblast za Dněstrem zůstat součástí Moldavska.

6. Historická Moldávie
Moldávie (též Moldavsko z rumunského Moldova) je označení historického území, které se rozkládá mezi Karpatami a řekou Dněstr. Dnes je součástí Rumunska, Moldavska a Ukrajiny. Východní část Moldávie se nazývá Besarábie. V současnosti Besarábie tvoří převážnou část nezávislého Moldavska a zasahuje i na území Ukrajiny. Severní část historické Moldávie se jmenuje Bukovina, ta je dnes rozdělena na rumunskou a ukrajinskou část. Na jihovýchodě Moldávie se nachází Budžak (dnes je součástí Ukrajiny).
Moldávie se zformovala v polovině 14. století, a to pod vlivem Uherska. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldavsko dostalo do lenní závislosti na polském státě. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Stefan III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uherska, ale především osmanské říše. Proti ní se Stefan snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce uznal pak lenní závislost své země na osmanské říši.
Roku 1829 získala Moldávie od osmanské říše autonomii. Část Moldávie západně od řeky Prut byla v roce 1859 spojena s Valašskem a vytvořila s ním nezávislé Rumunsko. Část Moldávie východně od řeky Prut byla roku 1812 připojena k Rusku jako Besarábie, roku 1918 se stala součástí Rumunska. Roku 1940 bylo území připojeno k SSSR, roku 1941 znovu k Rumunsku. Roku 1944 bylo území s konečnou platností připojeno k SSSR. Na větší části Besarábie vznikla již roku 1940 Moldavská SSR. Ta získala roku 1991 samostatnost jako Moldavsko.

7. Závěr – sny o spojení
Na obou stranách hranice, tedy v Rumunsku i Moldavsku existují početné nacionální skupiny, které sní o vytvoření Velkého Rumunska a připomínat si rok 1918, kdy po skončení první světové války připadl Kišiněv Rumunsku. Vnitropolitický vývoj v obou zemích ale spíše napovídá, že k žádnému dalšímu spojení zemí nedojde. A to hned z několika důvodů, na území Rumunska má velký vliv maďarská etnická skupina zastoupená v parlamentu i ve vládě, v Moldávii zase vládnoucí komunisté a ruskojazyčné pro mladou demokracii dosti problémové skupiny nechtějí takové spojení dovolit. A tak spíše Moldavsko – rumunské vztahy se budou rozvíjet na bázi vzájemné kulturní a hospodářské spolupráci, která zejména v Kišiněvě bude velmi vítaná jako snaha o ekonomické oddělení od politického vlivu Moskvy.
autor vaclavprokupek.eblog.cz @  
0 Komentáře:
přidat komentář
<< domů
 
O autorovi

Jméno: Václav Prokůpek
 poslat vzkaz autorovi

Aktuální články
Archiv
Odkazy
Vyhledávání google
Google
 
Web This Blog

© 2006 Ing. Václav Prokůpek, Ph.D. | Blogger Templates by GeckoandFly.
No part of the content or the blog may be reproduced without permission.
Learn how to make money online.



TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se